Průmyslové srdce Vysočiny

Počátky výroby železa v dřevouhelných pecích. Tohoto roku se připomíná hamr u zrušeného kláštera. Zde byla podle archeologických objevů v provozu dřevouhelná vysoká  pec, v níž bylo možné rudy roztavit do tekutého stavu. Rozmach tzv. nepřímé výroby železa nastal kolem roku 1650, kdy byla postavena vysoká pec v Polničce. Poprvé byla vyráběna litina (pláty, munice, hmoždíře a rendlíky). Produkce železa v této době stoupla až desetkrát.

Kadovská železářská huť, založená v roce 1651, byla v provozu až do roku 1874. Kadovské železárny vyráběly užitkové i ozdobné předměty. Užitkové předměty sloužily především pro zemědělství, řemesla i stavebnictví (litinové potrubí, sloupy, litinové střešní tašky). Z ozdobných předmětů připomeňme zejména známé kadovské litinové kříže, dezertní talíře, ale i náramky, prsteny, náušnice aj. Mezi léty 1685 a 1699 se tu vyráběla i munice (dělostřelecké granáty a koule).

(obr.: huť kolem roku 1831, text: strány obce Kadov)

Technologický rozvoj železářství. V roce 1831 se stal majitelem žďárského panství František Josef, kníže z Ditrichštejna. Došlo ke spojení polničského a raneckého provozu (1838), čímž se kníže stal jedním z největších producentů železa v českých zemích (cca 6 000 tun za rok), který zaměstnával kolem 2 500 lidí. V Polničce byla postavena válcovna, kde se ve velkém vyráběly plechy, tyčové železo, trubky pro vodovody a plynovody a především kolejnice. Dobré pověsti se těšila i stavební litina.

(obr.: válcovna železničních kolejnic Polnička, 1838)

Počátek úpadku železářství. V roce 1858 vyhořela v Polničce válcovna a již nebyla obnovena. Nástup nových technologií a využití kamenného uhlí konkurencí znamenalo, že zdejší podniky nebyly schopny cenou výrobků konkurovat. Do začátku sedmdesátých let 19. století zanikly všechny železářské provozy v okolí (Polnička, Staré Ransko a Kadov).

(obr.: torzo huti ve Starém Ransku)

Začátek rozmachu strojírenských podniků. Toho roku založil Josef Janáček ve Starém Ransku strojní zámečnictví. Od osmdesátých let se podnik postupně až do roku 1909 měnil v opravdovou továrnu. Ta dodávala slévačské zboží, stroje, jejich části a nástroje. K významným strojírenským podnikům patřila továrna na výrobu zemědělských strojů v Nových Dvorech, založena Františkem Josefem Markem. Ve Žďáře v Dolní ulici založil v roce 1895 Josef Pohanka, který zdědil zámečnictví po svém otci Janovi, větší strojírenský podnik. Ten vyráběl hospodářské stroje, čerpadla, obráběcí stroje a stavěl vodovody a železné konstrukce.

(obr.: podnik pana Josefa Pohanky na pozadí smutečního průvodu)

Začátek velkovýroby železného zboží v továrně Jaro J. Rousek v Zámku ve Žďáře. V roce 1920 koupil Jaroslav Rousek bývalou sirkárnu a umístil sem výrobu železného zboží. Na konci třicátých let tu pracovalo již 180 zaměstnanců. Podnik vyráběl visací zámky, nábytkové zámky a kování, sporáky, kouřovody, kuchyňské, zednické a zahradnické nářadí. V roce 1931 byl sortiment rozšířen o rybářské náčiní. V roce 1935 vznikl ještě další úspěšný podnik – továrna na lisované zboží František Špilar. Po roce 1948 na úspěšnou činnost obou podniků navázal TOKOZ.

(obr.: pohled na továrnu pana Rouska, v pozadí je vidět kostel na Zelené hoře)

Československá vláda rozhodla o založení podniku Žďárské strojírny a slévárny, který je dnes známý pod jménem ŽĎAS. Ještě v témže roce byla zahájena výstavba. Z Vídně byly převezeny části původní ocelové haly Böhler, zrekonstruované v rámci válečných reparací v roce 1942.

(obr.: výstavba podniku)

Zahájení provozu Žďárských strojíren a sléváren. Dne 27. srpna 1951 byla symbolickým odlitím zvonu zahájena výroba ve Žďárských strojírnách a slévárnách. Od svého počátku do současnosti se výroba soustředí na tři hlavní odvětví: metalurgické komponenty, tvářecí stroje a zařízení pro válcovny.

(obr.: první tavba)

Dokončen vývoj a zahájena výroba mechanických lisů vlastní konstrukce.

Dodána první spojitá sochorová válcovací trať do ruského Čerepovce.

(obr.: spojitá sochorová válcovací trať)

Zahájena výroba v největší hale 5 umožňující montáž nejtěžších komponentů.

(obr.: montáž zařízení v hale 5)

Zahájen provoz střední profilové tratě v Novokuzněcku s výkonem 1 milion tun za rok.

Vyroben první postupový automat TP.

Otevřena nejmodernější válcovna profilů v Československu v Nové Huti Ostrava.

Ve slévárně odlita dvoumiliontá tuna oceli.

(obr.: odlévání oceli)

Do provozu uvedena nejmodernější válcovna profilů v indickém Visakhapatnamu.

(obr.: mapa přibližného umístění, zdroj: Google)

Privatizace a vznik akciové společnosti ŽĎAS.

(obr.: pohled na halu 5, provoz metalurgie)

Získána certifikace systému jakosti ISO 9001.

Do provozu uvedena technologie sekundární metalurgie VD/VOD/VC.

Vyrobeny 100. hydraulické kontejnerové nůžky na šrot CNS 400 K.

Zahájen provoz nového kovacího souboru s lisem CKV 1250/1600 a manipulátorem QKK 8.

(obr.: nový kovací soubor při práci)

Nárůst zakázek a expanze na nové trhy.

ŽĎAS oslaví 70. výročí zahájení provozu.